Diagnóza vývojové dysfázie

  Celý dokument je možné stáhnout ve formátu PDF ve spodní části stránky.  


♣♣♣♣

 α  Ω


VÝVOJOVÁ DYSFÁZIE JE PORUCHA ŘEČI, 



která se diagnostikuje tehdy, když je přítomný narušený vývoj jazykových schopností, 

který se nedá vysvětlit ani rozumovým opožděním, ani poruchou sluchu, ani nedostatkem podnětů, 

ani jinou chorobou. Zjednodušeně - jde o snížené předpoklady, talent, naučit se už svou rodnou řeč. 

Tato porucha řeči zasahuje v různé míře obě základní složky řeči (porozumění i užití řeči).

Potíže jsou ve všech systémech řeči (verbální = slovní, neverbální = vyjadřovaný jinak než slovy, znakové).

Vždy je opožděný vývoj řeči. V obraze je narušena schopnost sluchového rozlišování,

jsou paměťové potíže pro pojmy a jejich význam (oslabena verbálně akustická paměť).

Mohou a nemusí být potíže ve výslovnosti, v artikulaci.





Porucha užití (exprese) řeči při Vývojové dysfázií (expresivní porucha řeči F80.1) je snížená schopnost užívat řeč

pod hranici mentální (rozumové) úrovně jedince = rozumové schopnosti jsou lepší než je úroveň užití řeči.

Vždy je opožděný vývoj řeči (OVŘ), narušena schopnost sluchového rozlišování.

Nutné odlišit od pouhé expresivní poruchy, pod kterou bývá někdy uvedena dyslalie (vadná výslovnost hlásek)

nebo artikulační neobratnost (porucha v motorické realizaci řeči). Tyto děti mají běžnou slovní zásobu a mluvené řeči rozumí.



Porucha užití řeči se nejčastěji projevuje:



· omezenou slovní zásobou a to i pasivní slovní zásobou (pasivní slovní zásoba = rozumím tomu slovu, 

  i když ho neumím říct, dysfatik by ho mohl říct, ale nerozumí mu) 

· užíváním malého počtu slov, stručným vyjadřováním 

· nesnázemi při hledání vhodných slov, při vybavování si slova 

· ulpíváním, setrvačností např. na určitém slově (často při únavě, při hledání vhodného výrazu) 

· zaměňuje slova, nahradí slovo jiným nebo podobným zvukem, nebo tvarem (jablko za pomeranč, květ za pět…) 

· komolí slova, vynechává koncovky nebo předpony 

· dělá chyby ve větné stavbě, v gramatice 

· nesprávně užívá abstrakta (předložky, zájmena, spojky, příslovce…) 

· nesprávně užívá mluvnické tvary (časování, skloňování)

· může být narušeno tvoření zvuku (zvláštní hlas, intonace)

                                                                                      



Porucha porozumění (recepce) řeči při Vývojové dysfázii (receptivní porucha řeči F80.2) je snížená schopnost chápat řeč

pod hranici mentální (rozumové) úrovně jedince = rozumové schopnosti jsou lepší než je úroveň porozumění řeči.

Vždy je opožděný vývoj řeči (OVŘ), narušena schopnost sluchového rozlišování.

Nutné odlišit především od mentální retardace (rozumové opoždění) nebo neposlušnosti, nepozornosti.

           



Porucha porozumění řeči se nejčastěji projevuje:



· neschopností porozumět plně mluvené řeči, mluveným pokynům (jako cizinec)

· části vět mu splývají - neslyší všechna slova (spojí předložku s podstatným jménem, zájmeno se slovesem…)

· neschopností chápat plně gramatiku jazyka

· neschopností chápat jemnější stránky řeči, taky to, co vyjadřuje tón hlasu, melodie (potíž chápat ironii, vtipy, 

  přirovnání jako, rčení)

· potížemi v porozumění vícesložkovým úkolům

· neschopností chápat především abstrakta (předložky, zájmena, spojky, příslovce, citoslovce)

· problém je střídání se v hovoru, navázání na téma

· potížemi s reprodukcí mluveného nebo čteného slova (mohou se naučit i pěkně číst, ale často neví, co čtou,

  nebo pochytí jen část nebo dílčí informace)

· často pracují s klíčovými slovy (nejčastěji si všimnou a rozumí známým podstatným jménům a slovesům)

  a pak odhadují obsah otázky, zadání, rozhovoru


 




Vývojová dysfázie (VD) se může vyskytovat v kombinaci s dalšími diagnózami, potížemi a některé z nich mohou 

situaci zhoršovat nebo komplikovat (např. ADHD, koktání, elektivní mutismus, autismus, neurotické projevy aj.).

Komplikací bývá výskyt Vývojové dysfázie u rodičů (není výjimkou) – tito rodiče mohou dítěti zpravidla méně pomoci

nebo pomoc zkomplikovat (většinou v dobrém úmyslu dítěti pomoci) – zde je na místě primárně pomoc zvenčí,

rodiče spíš vhodně informovat, nenutit je do učení s dětmi.

Vývojová dysfázie narušuje obě složky řeči (porozumění i užívání), ale může to být v různé míře.

Někdy to odborník pozná už při prvním rozhovoru (především u středně těžké a těžké formy).

Více si všimneme formy s další vadou řeči, jako je dyslalie (vadná výslovnost), artikulační neobratnost - řeč je na 

poslech nápadnější. 

Jindy se to pozná až při specifickém vyšetření (častěji je to u dětí s dobrou výslovností, s dobrou artikulací 

a s mírnější formou vývojové dysfázie).

Je vhodné se obrátit jak na klinického logopeda, tak na Speciálně - pedagogické centrum pro vady řeči v dané oblasti.

MŠ i školy mají většinou kontakty.



Vlastní verbální (slovní) produkce (užití řeči) bývá kvalitnější, delší, protože je z vlastního, vnitřního podnětu,

dítě ví, co chce říct, má motiv a nemusí vnímat, „luštit“ obsah otázky, zadání.

Dysfatické děti mívají potíž naučit se v přiměřeném věku např. správné pojmenování barev, sled dnů, měsíců,

data narození, hodiny. Časoprostorové vztahy jim dělají potíže: co je před, za, potom, vlevo, včera, zítra, ráno.

Větší potíže jim dělají, nová, méně užívaná slova, věty nebo delší informace. Mohou být motoricky neobratné,

infantilní (dětské), více závislé na blízké osobě. 

Mívají poruchy učení v širším pojetí (i nad rámec Dyslexie, Dysortografie atd.) – když neumím dobře rodný jazyk, 

učím se s obtížemi i další předměty. Bývají někdy hodnoceny jako neposlušné, špatně spolupracující, zvláštní, 

někdy jako autistické. Potřebují pomoc, oporu, odbornou péči.

Větší komplikací bývá, když dítě přestane mluvit, přestane mluvit s někým, někde, i když má řeč na nějaké úrovni 

rozvinutou (většinou to bývá v prostředí mimo rodinu nebo s cizími dospělými).

Jedná se o elektivní mutismus (u klasického jde především o narušení sociálních vztahů např. u úzkostných dětí).

Ten může být primárně i na základě vývojové dysfázie. Pokud dítě u vyšetření nemluví, je velmi obtížné ho vyšetřit.

Rovněž i koktání (balbuties) může být na základě vývojové dysfázie (opět častěji u úzkostných dětí s predispozicí

k těmto potížím = sklonem, náchylností).

Diagnostické upřesnění se proto může protáhnout. Zde je důležité dítě k řeči motivovat ale nenutit (velká přísnost, 

tresty, nucení, neustálé opravování, velké ambice mohou stav zhoršit, pochvala, ocenění, povzbuzení mohou k řeči motivovat).

V obraze vývojové dysfázie dále mohou být: lehké poruchy sluchu, výskyt jiných poruch řeči

nebo poruch učení (dyslexie, dysortografie, dysgrafie) i v rodině, potíže v jemné motorice, v grafomotorice.

Mívají potíže s pozorností. Bývá vysoká unavitelnost, úzkosti, zvýšená citlivost, plachost, neklid, vzdalování se vrstevníkům.

Někdy jsou hodnoceny jako ADHD i ty děti, které tento syndrom (porucha pozornosti s hyperaktivitou)

nemají (především v oblasti hyperaktivity), ale na základě Vývojové dysfázie jsou vysoce unavitelní a pak začnou být neklidní.

Často se děti zlepší v MŠ, v kolektivu, není třeba se toho bát. Vhodné jsou zejména logopedické třídy s malým kolektivem.



Vývojový dysfázie může negativně ovlivňovat intelektový výkon, školskou výkonnost, komunikaci (dorozumívání),

vztahy (a to i v dospělosti). Většinou dochází časem ke zlepšení, ale někteří jedinci potřebují určitou oporu celoživotně.

Obraz (příznaky) Vývojové dysfázie se v čase obvykle mění (mění se i výsledky odborných vyšetření).

Určité oslabení této oblasti zůstává většinou celoživotně, ale řada jedinců si nachází své kompenzační (náhradní) postupy

nebo řadu potíží kompenzují v rámci odborné péče, specifických přístupů.



Dílčí, pomocný materiál, lze užít jako orientační screening, diagnostiku ponechat odborníkům.

Vypracovala (úprava 11/2015): Mgr. Bartošíková Naděžda, psycholog, e-mail: n.bartosikova@seznam.cz

 
α Ω


Ċ
Bob Vanek,
28. 1. 2016 3:00